Detail předmětu

Paliva, spalování a spalovací turbíny

FSI-LPS Ak. rok: 2027/2028 Zimní semestr

Předmět se zabývá vlastnostmi konvenčních i alternativních paliv a jejich vlivem na návrh, provoz a účinnost energetických zařízení. V úvodu jsou shrnuty základy aplikované termodynamiky vícesložkových soustav (palivových směsí, vlhkého vzduchu a spalin) a stechiometrie spalovacích procesů. Pozornost je věnována plynným, kapalným a tuhým palivům včetně tuhého komunálního odpadu (TKO), kapalným biopalivům 1. až 4. generace, vodíkovým technologiím (koncept Power-to-X) a syntetickým e-palivům vyráběným s využitím zachytávání uhlíku (CCUS). Dále předmět pokrývá energetickou bilanci spalovacího procesu a stanovení adiabatické teploty nechlazeného plamene, konstrukci a provozní režimy spalovacích turbín (návrhové podmínky ISO, base load, partial load), předspalovací úpravu, dopravu a skladování paliv včetně požárních a výbuchových rizik, chemickou rovnováhu a kinetiku hoření a konstrukci hořáků. Teoretický výklad na přednáškách je doplněn počítačovými cvičeními zaměřenými na bilanční výpočty a modelování spalovacích procesů a spalovacích turbín.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

Zajišťuje ústav

Vstupní znalosti

Znalosti základů technické termodynamiky (stavové chování plynů, první a druhá věta termodynamická), mechaniky tekutin, sdílení tepla, základů obecné a fyzikální chemie a principů lopatkových strojů (kompresorů a plynových turbín). Základní dovednosti v oblasti práce s výpočtovým softwarem.

Způsob zakončení předmětu a pravidla hodnocení studentů

Podmínky udělení zápočtu a kontrola účasti:

Přednášky jsou nepovinné. Cvičení s počítačovou podporou jsou povinná a účast na nich kontroluje vedoucí cvičení; omluvenou neúčast student nahradí po dohodě s vedoucím cvičení.

Pro udělení zápočtu je nutná aktivní účast ve cvičení, předložení průběžně prováděných výpočtů a vypracování a odevzdání zápočtového projektu dle zadání.

Zkouška a pravidla výsledné klasifikace: Zkouška je písemná a skládá se ze tří částí:

  • výpočetní příklad (váha 1/3),
  • obecné otevřené otázky k zodpovězení (váha 1/3),
  • testové otázky (váha 1/3).

Výsledná klasifikace předmětu vychází z celkového hodnocení písemné zkoušky podle klasifikační stupnice ECTS dle čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT.

  • A (výborně): 100–90%
  • B (velmi dobře): 89–80%
  • C (dobře): 79–70%
  • D (uspokojivě): 69–60%
  • E (dostatečně): 59–50%
  • F (nevyhovující): 49–0%

 

  • A (výborně): 100–90%
  • B (velmi dobře): 89–80%
  • C (dobře): 79–70%
  • D (uspokojivě): 69–60%
  • E (dostatečně): 59–50%
  • F (nevyhovující): 49–0%

Učební cíle

Student po absolvování předmětu umí:

Odborné znalosti:

Porovnat fyzikálně-chemické a energetické vlastnosti konvenčních fosilních paliv, odpadů, biopaliv 1.–4. generace, vodíku (Power-to-X) a syntetických e-paliv (CCUS) z hlediska jejich výroby, energetické náročnosti a uplatnění v transformující se energetice.

Vysvětlit termodynamické a reakčně-kinetické zákonitosti spalovacích procesů, včetně chování vícesložkových směsí, chemické rovnováhy, vysokoteplotní disociace spalin a podmínek stability plamene.

Popsat konstrukční uspořádání a provozní specifika hořáků, spalovacích komor a zařízení pro předspalovací úpravu, dopravu a skladování paliv, včetně souvisejících rizik požáru a výbuchu.

Odborné dovednosti:

Vypočítat stechiometrické parametry hoření, rosný bod spalin a adiabatickou teplotu nechlazeného plamene pro tuhá, kapalná i plynná paliva.

Sestavit látkovou a energetickou bilanci spalovacího zařízení včetně stanovení potřebného výkonu pomocných zařízení a surovinové či plošné náročnosti paliva.

Posoudit vliv změny složení palivové směsi a provozních parametrů (přebytku vzduchu, recirkulace spalin, obohacení kyslíkem a provozních režimů – base load a partial load) na teplotní poměry, provozní stavy a účinnost energetického zařízení.

Studijní opory

Studijní opory jsou umístěny na e-learningu.

Použití předmětu ve studijních plánech

Program N-ETI-P: Energetické a termofluidní inženýrství, magisterský navazující
specializace ENI: Energetické inženýrství, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Osnova

1. Aplikovaná termodynamika v oblasti paliv a spalování. Ideální, idealizované a reálné chování plynů, stavové rovnice a termodynamika vícesložkových systémů (palivových směsí, vlhkého vzduchu a spalin).


2. Plynná a kapalná paliva. Charakteristika a vlastnosti plynů: zemní plyn, LNG, CNG, bioplyn, kalový plyn, bioCNG (bio-metan), skládkový plyn, degazační plyn, koksárenský plyn a vysokopecní plyn. Ropa a ropné deriváty.


3. Spalování paliv – stechiometrie procesu spalování. Molární, objemová a hmotnostní stechiometrie hoření. Výpočet teoretické a skutečné potřeby spalovacího vzduchu a produkce spalin.


4. Tuhá paliva, biopaliva a tuhý komunální odpad. Palivové charakteristiky, složení a energetické využití tuhých paliv, tuhých biopaliv a tuhého komunálního odpadu (TKO). Odklon od uhlí, transformace energetiky a revitalizace dotčených území.


5. Teplota nechlazeného plamene. Hmotnostní a energetická bilance spalovacího prostoru, výpočet adiabatické teploty plamene. Vliv parametrů paliva a procesu na teplotu nechlazeného plamene, vysokoteplotní disociace spalin.


6. Spalovací turbíny I. Základní koncepce a hlavní komponenty spalovacích turbín. Typy spalovacích komor a typy hořáků. Bilanční výpočty kompresoru, spalovací komory a expanzní turbíny.


7. Spalovací turbíny II – návrhové a provozní podmínky. Návrh (design) spalovacích turbín pro standardní podmínky ISO. Provoz při základním zatížení (base load) a vliv teploty nasávaného vzduchu; regulace a vliv změny výkonu při konstantní teplotě nasávaného vzduchu (partial load).


8. Akumulace energie a vodíkové technologie. Možnosti akumulace elektrické energie (koncept Power-to-X). Vodík jako energetický nosič, technologie výroby vodíku (elektrolýza, parní reforming aj.) a akumulace elektřiny do vodíku.


9. Kapalná biopaliva 1. až 4. generace. Surovinová základna a technologické procesy výroby biopaliv 1.–4. generace. Fyzikálně-chemické vlastnosti a možnosti nasazení v dopravě a energetice. Energetická a plošná náročnost produkce jednotlivých generací.


10. Syntetická plynná a kapalná paliva (e-paliva). Výroba syntetického zemního plynu (SNG), metanolu a syntetických kapalných uhlovodíků. Procesy zachytávání uhlíku (CCUS) a následné syntézy (metanizace, Fischer-Tropschova syntéza). Celková účinnost řetězce a energetická náročnost výroby.


11. Příprava a doprava tuhých, kapalných a plynných paliv před jejich spalováním. Doprava, vyprazdňování, skladování, zásobníky, dopravníky a předspalovací úprava paliv. Potenciální rizika požáru a výbuchu.


12. Chemická rovnováha procesů spalování a kinetika spalovacích reakcí. Termodynamická rovnováha spalovacích procesů, reakční kinetika hoření, rychlost chemických reakcí, zápalnost a stabilita plamene.


13. Hořáky. Konstrukce, rozdělení a pracovní principy hořáků pro tuhá, kapalná a plynná paliva, včetně kanálových hořáků.

Cvičení s počítačovou podporou

26 hod., povinná

Osnova

1. Výpočet změn kompresibilního faktoru pro složky vzduchu při různých teplotách a tlacích. Komentování vlivu zanedbání reálných vlastností plynů na přesnost výpočtů. Přepočet složení tuhého paliva.


2. Stechiometrie tuhého paliva, výpočet množství vzduchu a produkce spalin. Kontrola bilance.


3. Stanovení teploty rosného bodu spalin, stanovení teplot saturace ostatních plynů. Bilanční výpočet denní spotřeby paliva pro kotel teplárny Maloměřice (ktM). Plocha potřebná pro růst rychle rostoucí biomasy pro spotřebu kotle.


4. Výpočet výkonu vzduchového ventilátoru pro roštový kotel (ktM) spalující biomasu.


5. Analýza kapacity spaloven komunálního odpadu v ČR. – analýza stávajících zdrojů, analýza projektů před realizací a plánem, porovnání s produkcí odpadu, výpočet produkce páry z množství a složení odpadu SAKO Brno, spalovací diagram roštu a kotle, vysvětlení provozních stavů.


6. Výpočet teploty nechlazeného plamene pro roštový kotel (ktM) spalující biomasu.


7. Analýza vlivu změny provozních podmínek na teplotu nechlazeného plamene. – vliv vstupního materiálu, – vliv součinitele přebytku vzduchu, – vliv obohacení vzduchu o kyslík, – vliv recirkulovaných spalin (teplota, podíl recirkulace).


8. Vyhledání aktuálního složení zemního plynu pro Brno, přepočet na molární podíl vodíku v rozsahu 0-100 %. Přípravné výpočty pro spalovací komoru spalovací turbíny pracující se směsí zemního plynu a vodíku.


9. Výpočet teploty nechlazeného plamene pro spalovací komoru spalovací turbíny pracující se směsí zemního plynu a vodíku. Vytvoření modelu kompresoru.


10. Model expanze v turbíně. Hmotnostní a energetická bilance.


11. Posuzování vlivu přídavku vodíku ve směsi na celek spalovací turbíny.


12. Chemická rovnováha a kinetika spalovacích reakcí.


13. Závěrečné opakování problematických úloh, diskuze.