Detail předmětu
Modelování tekutinových mechanismů
FSI-MTM Ak. rok: 2027/2028 Letní semestr
Látka předmětu seznamuje se základy matematického modelování objemových čerpadel a motorů, vybraných pneumatických prvků a dynamiky tekutinových mechanismů.
V oblasti matematického modelování tekutinových mechanismů uvádí základní pojmy, definice a problémy a nabízí pohled na realizaci matematického modelu typických prvků hydraulických a pneumatických okruhů z hlediska jejich provozních parametrů. Předmět ukazuje pohled na vazbu mezi vlastnostmi zařízení, jeho matematicko fyzikálním popisem a pokročilostí modelu. Zabývá se rovněž analýzou modelů a z toho vyplývajících vlastností tekutinových prvků.
Cvičení doplňují a rozšiřují přednášenou látku o základní analytická řešení a stanovení hlavních parametrů prvků a obvodů.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
4
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Po absolvování předmětu prokáží studující schopnost vytvářet a analyzovat jednorozměrné matematické modely základních hydraulických prvků, jako jsou rotační hydrogenerátor a hydromotor, přímočarý hydromotor, hydraulický akumulátor a hydraulické řídící prvky v kombinaci s hydraulickým vedením a rovněž vytvářet a analyzovat modely vybraných pneumatických prvků v podobě přímočarého a lamelového pneumotoru. Studující si osvojí základní přístupy nutné k vytváření těchto modelů jakož i k řešení specifických problémů v podobě nelinearit. Budou schopni posoudit stabilitu systému tvořeného hydraulickými prvky a zhodnotit přechodovou charakteristiku systému. V oblasti pneumatických systémů získají studující kromě znalosti a dovednosti vytvářet modely zmíněných pneumatických prvků také schopnost definovat odpory při přenosu energie, stanovit velikost průtoku systémem a pneumatickou tuhost.
V rámci cvičení se studující naučí aplikovat elektrohydraulickou analogii při výpočtech definujících odpory při přenosu energie, tj. odpory proti pohybu, zrychlení a deformaci. Na základě těchto dovedností budou následně studující schopni realizovat výpočty rozběhu a brzdění hydraulických mechanismů, modelovat potrubní systémy, stanovovat amplitudové frekvenční charakteristiky systému a vlastní frekvence vybraných prvků. Ve cvičeních studující také získají rozšiřující pohled na modelování řídích prvků v podobě modelování ventilů a na vybrané pasáže týkající se modelování pneumatických prvků.
Vstupní znalosti
Nezbytné znalosti: diferenciální a integrální počet [1M, 3M], hydrostatika a hydrodynamika [5HY] a mechanika plynů [6TT]. Od studujících je požadována znalost diferenciálního a integrálního počtu v rozsahu nejméně řešení ODR2 a určitého integrálu, a to jako nezbytná opora zejména pro vybraná řešení související s modelováním potrubních systémů a jednotlivých hydraulických a pneumatických prvků. Znalosti hydrostatických a hydrodynamických principů jsou široce využívány na přednáškách i ve cvičeních ve většině bodů příslušných osnov. V oblasti pneumatických prvků jsou z mechaniky plynů využívány především vlastnosti plynné fáze, zákon zachování energie a znalosti stavových veličin, termodynamických dějů a stavové rovnice ideálního plynu.
Způsob zakončení předmětu a pravidla hodnocení studentů
Zápočet je udělen na základě dostatečné docházky a průběžné znalosti látky. Studující se aktivně podílejí na řešení vybraných příkladů a jsou schopni aplikovat nejdůležitější poznatky získané na přednáškách, a to formou odpovědí a vlastních návrhů postupů při zpracovávání řešených problémů. Důraz je kladen na snahu o popis navrhovaného postupu studujícími s objasněním fyzikální podstaty nebo využitých poznatků získaných na přednáškách s korekcí vyučujícím. Jako minimální dovednosti studujících na cvičeních jsou chápány znalosti a aplikace odporů při přenosu energie a výpočet rozběhu a brzdění hydraulického mechanismu.
Zkouška ověřuje znalost látky a schopnost aplikace na konkrétních příkladech a má písemnou a ústní část. Ústní část je pro studující dobrovolná a slouží k upřesnění klasifikace na základě podnětů studujících. Vyhověno je každému studentovi, který o ústní část v den konání zkoušky vyučujícího požádá. Písemná část zkoušky se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část vychází z otázek a pokynů, které průřezově a stejnou měrou mapují jednotlivá témata daná osnovou přednášek. Každé z otázek je přiřazen stejný počet bodů, které mohou za její správné zodpovězení studující získat. Praktická část zkoušky je realizována formou příkladů a zahrnuje vybraná témata uvedená v osnově cvičení. Každý z příkladů je hodnocen shodným počtem bodů, které mohou studující získat.
Jako minimální znalosti získané v předmětu jsou chápány znalosti odporů při přenosu energie, matematického modelu rotačního hydromotoru a rotačního hydrogenerátoru a bodový zisk v teoretické části zkoušky na úrovni 50 % z celkového počtu bodů, které této části zkoušky přísluší. Počet bodů získaný souhrnně v praktické a teoretické části je na konci zkoušky dle bodové stupnice ECTS převeden na výsledné hodnocení studujících.
Učební cíle
Schopnost vytvořit matematické a simulační modely prvků tekutinových mechanismů, jakož i základních obvodů těchto mechanismů za účelem predikce chování těchto systémů a jejich analýzy.
Souhrnným cílem předmětu je, aby studující matematickým modelům tekutinových systémů porozuměli do té míry, že budou schopni modely jednotlivých komponent sami vytvářet, a to na podkladu pohybových a bilančních rovnic, analyzovat tyto modely a modifikovat modely existující.
Použití předmětu ve studijních plánech
Program N-ETI-P: Energetické a termofluidní inženýrství, magisterský navazující
specializace FLI: Fluidní inženýrství, povinný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
13 hod., nepovinná
Osnova
- Základní pojmy, definice modelování hydraulických mechanismů, nelinearity a specifické problémy.
- Modelování elementárních prvků.
- Přenos a stabilita systému.
- Matematický model rotačního hydrogenerátoru.
- Matematický model rotačního hydromotoru.
- Regulace rotačního hydromotoru.
- Matematický model přímočarého hydromotoru.
- Matematický model hydraulického akumulátoru.
- Matematické modely řídících prvků a hydraulického vedení.
- Zákonitosti proudění vzduchu potrubím, pneumatická tuhost.
- Matematický model přímočarého pneumotoru.
- Matematický model lamelového pneumotoru.
- Odpory při přenosu energie, výpočet průtoku a škrcení plynů v pneumatickém systému.
Laboratorní cvičení
13 hod., povinná
Osnova
- Výpočet odporů proti pohybu.
- Výpočty odporu proti zrychlení.
- Výpočty odporů proti deformaci.
- Modelování potrubí.
- Modelování ventilů.
- Stanovení amplitudové frekvenční charakteristiky a rezonančního maxima.
- Stanovení lineárního modelu a přechodové charakteristiky systému.
- Analytický výpočet rozběhu a brzdění hydraulického mechanismu.
- Vynucené kmity v hydraulickém obvodu.
- Výpočet vlastní frekvence přímočarého hydromotoru.
- Pneumatické výpočty prvků pneumatického systému.
- Realizace matematického modelu jednoduchého hydraulického obvodu.
- Výpočet tlakových a průtokových poměrů v systému s pístovým čerpadlem.